Infographic Template Galleries

Created with Fabric.js 1.4.5 - 28. září 929 nebo 935 zavražděn vlastním bratrem Boleslavem - kníže velkomoravské říše Svatopluk I. jmenuje českým knížetem mladého Bořivoje 1 Přemyslovci na českém trůnu Kdy a jak začali vládnout? svatý Václav Kdy dynastievznikla? 867 po roce zakladatelem bájný , kteréhosi vyvolila za manžela kněžna Libuše Kdo to byl? - vláda Boleslava I. a II.- politický a ekonomický rozkět českých zemí- vítězství ve čtrnáctileté válce (936-50) nad franským králem - první historicky doložený český kníže, manžel sv. Ludmily Bořivoj I. - na území dnešního Česka, Slovenska, Maďarska a části Polska existovala tzv. Velkomoravská říše (Velká Morava), vedená dynastií Mojmírovců přibližně v 9. století, která nahradila v 7. století existující Sámovu říši 3 teorie opůvodudynastie Přemysl Oráč 1306 - před rokem 1000 - první královská dynastie na českém trůnu Souvislosti Co se změnilo? Kdy a jak skončili? PRAMEN: Kosmas: Kronika česká není jasné, kdo byl skutečným zakladatelemdynastie Přemyslovců, ani odkud pocházel 2 dodnes není jistý ani původ samotného knížete Bořivoje I. na trůně měla následovat bájná knížata,z nichž poslední, Hostivít, mělbýt otcem prvního doloženéhopanovníka, Bořivoje I. PRAMEN: někteří čeští historici první doložený český knížeměl být synem druhého knížetevelkomoravské říše (Velké Moravy),Rostislava I. Bořivoj I. první český knížeje sám zakladatelem dynastiePřemyslovců (jako její první doloženýpředstavitel a panovník) 3 Bořivoj I. - přesné datum je neznámé, někdy po roce 867- velkomoravský kníže Svatopluk I. jmenoval svého mladého chráněnce Bořivoje českým knížetem velkomoravská dynastie Mojmírovců mělamít původ u samotného prvního slovanskéhosjednotitele Sáma, vládce tzv. Sámovy říše - v roce 1306- zavražděním Václava III., posledního Přemyslovce bez mužských potomků, v Olomouci - následovalo krátké období bezvládí Bořivoj I. se stává prvním českým panovníkem svatý Václav 935 - českým knížetem se stává svatý Václav se dostává k moci Boleslav I. 995 Boleslav I. - bratr sv. Václava- jeden z nejúspěšnějších českých panovníků - 28. září Přemyslovci vyvražďují v Libici n. Cidlinou jediný konkurenční rod Slavníkovců Boleslav II. 999 - smrt - bratrovražedné boje- rozvoj okolních zemí (Polsko, Uhry) úpadek českých zemí Spytihněv I. Vratislav I. - čes. a mor. patron - symbol čes. státnosti Boleslav III. Jaromír Oldřich 925 1034 Boleslava II. - nástup Břetislav I. - území knížectví převážně ve středních Čechách- neagresivní zahraniční politika- upevňování vnitřní moci Spytihněv II. - upevnění vnitřní moci, zavedení dědictví trůnu pro nejstaršího člena rodu celková stabilizace Břetislava I. 1061 u moci následně jeho 3 synové velkomoravská říše (Velká Morava),předchůdce českého knížectví,během vlády Svatopluka I. (894)(viz. nepřerušovaná čára) Vratislav II. - na trůn usedá kníže 1085 Vratislav I. stává 1. českým králem (titul dostává jakoodměnu za věrné služby od římského císařeJindřicha IV., ovšem bez dědičného nárokupro své potomky) - kníže Vratislav II. se pod jménem Vratislav I. (II.) 1158 - kníže Vladislav II. získává jako Vladislav I. královský titul, a stává se tak v pořadí druhým českýmkrálem (odměnou za podporu římského císařeFridricha Barbarossy) 1092 - podpora římského císaře proti Italům- účast na Křížové výpravě do Svaté země proti muslimům- konflikty mezi rodovými liniemi Konrád I. Brněnský Břetislav II., Bořivoj II. Svatopluk Olomoucký Vladislav I., Soběslav I. 1212 Vladislav I. (II.) 1140 - knížectví se ujímá Vladislav II. - snaha o snížení vlivu Říše římské na Čechy- vnitřní rozbroje a boj o moc uvnitř rodu- napjatý vztah s Poláky - blízké spojenectví s římským císařem- konflikty s Poláky, výboje do Rakous- úspěšná obrana území- územní zisky Bedřich Soběslav II. Konrád II. Ota Václav II. 1172 - smrt krále Vratislava - mocenské zmatky, úpadek knížectví (Bedřich, Soběslav)- sjednocení a stabilizace státu (Konrád) - umírá král Vladislav 1192 PřemyslOtakar I. - Přemysl Otakar I. (krátce) Jindřich Břetislav Vladislav Jindřich - k moci se krátce dostává Přemysl Otakar I. (1. český král) (2. český král) (3. český král) 1197 - po krátkém vyhnanství znovu u moci Přemysl Otakar I. - vnitřní rozpory a boj o moc- vysoká závislost na Římské říši - zapojení se do nepřehledných bojů o moc v Římské říši- stabilizace vnitřních mocenských poměrů = záruka dědičnosti královského titulu pro české královské potomky, vydaná římským císařem Václav I. - Václav III. zavražděn v Olomouci rod Přemyslovců vymírá "po meči"(neexistuje další mužský potomek) odstavení vedlejších větvírodu od nároku na moc 1230 - na trůn nastupuje Václav I. - psych. nemocný- neurotický- bratr svaté Anežky České - kulturní rozvoj (poezie, rytířské turnaje)- upevnění pozice českého státu- výstavba nových měst ekonom. rozvoj- podíl na odražení tatarské invaze do Evropy zvýšení prestiže- konflikt se synem Přemyslem Otakarem II. (4. český král) 1253 PřemyslOtakar II. Václav II. Václav III. - po smrti Václava I. nastupuje na trůn jeho syn Přemysl Otakar II. rod Přemyslovců vymírá "po meči"(neexistuje další mužský potomek) - král "železný a zlatý" 1260 1278 (České král. X Uherské král.) - bitva u Kressenbrunnu Zlatá bula sicilská české vítězství území ovládané Přemyslem Otakarem II. - rozsáhlé územní zisky na jihu (viz. mapa)- tažení do Pobaltí rostoucí význam Českého král.- neshody s novým římským králem Rudolfem Habsburským- spory s českou šlechtou Jak vzniklo přízviskokrál "železný a zlatý"? - "zlatý" podle bohatství Přemysla Otakara II. - "železný" podle bitvy u Kressenbrunnu, kde jeho vojsko vynikalo ohromnou železnou zbrojí (brněním) - bitva na Moravském poli (České král. X Římské & Uherské král.) prohra Čechů, smrt Přem. Otakara II. (6. český král) - po prohrané bitvě na Moravském poli politická nejistota a chaos- nová územní expanze (Polsko, Uhry)- těžka stříbra (Kutná Hora) ekonomický rozvoj 1300 - začátek ražby pražského groše hospodářská stabilita 1305 - Václav II. předčasně umírá na tuberkulózu na trůn jeho syn Václav III. - poslední český panovník z rodu Přemyslovců (7. český král) po krátké vládě Jindřicha Korutanského a Rudolfa Habsburskéhorod pokračuje "po přeslici" (po ženské linii), nový český král Jan Lucemburský si bere za manželku Elišku Přemyslovnu dynastii Přemyslovců tak na českémtrůnu střídá dynastie Lucemburků - na český trůn nastoupil rod Lucemburků, jehož prvním představitelem byl Jan Lucemburský, otec Karla IV. 1. období bezvládí (1278-1283) - poručníkem mladého Václava II. Ota Braniborský drancování, loupeže, hladomor ( Braniboři v Čechách) 2. období bezvládí (1306-1310) - po zavraždění Václava III. v Olomouci- vláda dvou nedynastických králů, Jindřicha Korutanského a Rudolfa Habsburského- k moci se dostává Jan Lucemburský
Create Your Free Infographic!